Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, kdy si lidé v mnoha zemích po celém světě připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Krista. S velikonočními oslavami se zkrátka pojí spousta tradic, zvyků i pověr. Některé jsou už dávno zapomenuty, jiné se těší oblibě dodnes. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, odkud tyto tradice pocházejí a kde se vzaly?
Původ v pohanských a židovských tradicích
Počátky velikonočních tradic najdete v dobách pohanských, kdy národy oslavovaly návrat jara, hojnosti a plodnosti. Plodnost a nový život symbolizovala právě vajíčka. Podle mínění mnoha historiků se křesťanské svátky, jako jsou Velikonoce nebo Vánoce, záměrně kryjí s původními pohanskými oslavami. Důvod je prostý. Církev chtěla pohanům pomoci se lépe ztotožnit s církevní tradicí. Jako náboženský svátek připomínající osvobození z egyptského otroctví se Velikonoce.
objevily poprvé u Židů. Na památku vyjití z Egypta jej Židé slaví dodnes. Každá izraelská rodina na Velikonoce obětovala mladého berana a jeho krví potřela veřeje svého domu jako symbol ochrany celé rodiny. Symbol velikonočního beránka se tak přenesl i do křesťanských Velikonoc.
A proč jsou Velikonoce pohyblivým svátkem? Připadají totiž na první neděli po jarním úplňku, tedy na období mezi 22.
Dochované tradice
- Koleda
Velikonoční koleda je dodnes oblíbeným zvykem v každém kraji. Už nejmenší chlapečkové roztomile švitoří své „Hody, hody, doprovody…“ a ohání se malinkým karabáčem. Je ale také spousta jiných lidových říkanek. Ten, kdo koleduje s jinou, méně známou, má ve svém košíčku většinou i více vajíček nebo sladkosti
- Řehtačky a klapačky
Na vesnicích je tento zvyk ještě stále živý. A jaký je význam této tradice? Řehtačky a klapačky měly nahrazovat zvonění kostelních zvonů, které utichly od poslední mše na Zelený čtvrtek a znovu se rozezněly až na Bílou sobotu. V některých krajích řehtání a klapání symbolizovalo vyhánění Jidáše. Po mši chlapci a muži vyběhli z kostela a za hlasitého točení řehtaček křičeli: „Jidáše honíme, klekání zvoníme, přitom se modlíme“.
- Pomlázka
V dobách, kdy se pomlázka nedala koupit v každém obchodě, plet si každý chlapec i muž sám karabáč z vrbových prutů. Podle tradic mají mladé vrbové proutky dívky a ženy „pomladit“, tedy zajistit mladost a zdraví. Počet stuh na pomlázce symbolizuje počet žen a dívek, které pomlázkou dostaly vyšleháno.
- Polévání vodou
V některých regionech ženy a dívky polévají muži studenou vodou. Na druhý den ráno zase mohou ženy polévat muže. Někdy se místo vody používá i nepříliš voňavý parfém. Na některých vesnicích se polévá vodou také dobytek, protože podle lidové tradice polití dobytku zajistí omlazení a sílu.
- Vajíčka
Odměnou za vyšlehání dostávají chlapci a muži vajíčka barvená, malovaná a rozličně zdobená. Zdobení mnohdy vychází z regionálních tradic. Od darování vajíček se v některých krajích pomalu upouští.
Lidové pověry a zvyky
S obdobím Velikonoc se pojila také řada lidových pověr. Nejvíce jich bylo na Velký pátek, den ukřižování Krista:
Kdo se chtěl vyvarovat bolení zubů, na Velký pátek musel 3x kousnout do 3 mezníků.
Pokud chtěl závistivý soused uškodit jinému sousedu, vysypal mu před Velkým pátkem před dveře odpadky a střepy.
Kdo chtěl být zdráv, o Velkém pátku si před východem slunce omýval tělo ve studené vodě.
Aby rodina držela pohromadě, vařila hospodyně na Velký pátek vejce na tvrdo, které na Velkou neděli rozdělila mezi všechny členy rodiny.
Tradiční pokrmy
Pokrmů, které se tradičně objevují na sváteční tabuli, je celá řada. Velikonoční menu se liší region od regionu. Ve většině krajů se připravují mazance, jidáše, peče se beránek a velikonoční nádivka a různé pokrmy z vajec.
- Velikonoční nádivka
Připravuje s několika druhů mas a podává se tradičně na Bílou sobotu. Její podoba se liší kraj od kraje. Vždy by ale měla obsahovat zelené byliny symbolizující příchod jara.
- Mazance a Jidáše
Kulatý mazanec je symbolem slunce. Dnes si pochutnáme na sladké verzi tohoto pečiva, dříve se ale připravoval ve slané verzi ze strouhaného sýra a vajec. Některé hospodyňky uprostřed mazance dělají znamení kříže. Jidáše mají podle lidových tradic tvar válečku, protože symbolizují provaz, na kterém se podle Bible Jidáš oběsil. Některé výklady ale uvádějí, že původ pečení Jidášů je pragmatičtější. Hospodyně potřebovaly spotřebovat zbytky těsta, ze kterých pak vznikaly malé Jidáše.
- Beránek
Beránek má původ v židovské velikonoční tradici a je biblickým symbolem Božího stáda, o které se stará sám Pán Bůh jako pastýř. V dobách starověku a středověku se připravoval beran na ohni. Ale protože jeho maso bylo drahé, chudší vrstvy si jako náhradu masa pekly beránka ze sladkého těsta.
Velikonoční beránek- recept
Ingredience:
- 2,5 hrnku polohrubé mouky
- 0,5 hrnku oleje
- 1 hrnek mléka
- 1 hrnek cukru krupice
- 1 balíček vanilkového cukru
- 2 ks vajec
- 2 lžíce rumu
- 1 lžíce citronové kůry
- 1 balíček prášků do pečiva
- špetka soli
Postup:
Vejce rozkvedláme v mléce. Mouku smícháme s kypřícím práškem, solí, vanilkovým a krupicovým cukrem a citronovou kůrou. Mléko s vejci nalijeme do sypké směsi, přilijeme olej, rum a utřeme hladké těsto. Těsto nalijeme do tukem vymazané a moukou vysypané formy. Vložíme do trouby předehřáté na 180 °C a pečeme asi 40 – 50 minut. Dobu pečení si každý přizpůsobí podle pečení trouby. Upečeného beránka vyndáme z trouby a necháme formu vychladnout. Teprve potom hrnečkového beránka vyklopíme a potřeme čokoládou nebo citronovou polevou či jen pocukrujeme. Na krk uvážeme beránkovi mašli.
Křesťanské Velikonoce
Nejstarší svědectví o slavení křesťanských Velikonoc, kterým se tehdy říkalo pascha, pochází z listů apoštola Pavla z doby okolo 50 roku našeho letopočtu. Nejstaršími doklady jsou pak ty, na nichž je zaznamenán spor o ustanovení data slavení Velikonoc. K tomu došlo někdy v druhém století našeho letopočtu.Tradiční křesťanská oslava Velikonoc není pouze jednodenní nebo dvoudenní záležitostí.
Ve skutečnosti trvá celkem 50 dní. Velikonoční doba podle katolické tradice začínají vigílií, tedy nedělním Vzkříšením a finišuje velikonočním triduem, čili Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a Bílou sobotou. Poslednímu postnímu týdnu (který začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí) se pak říká Svatý (známý také jako pašijový). Pro lepší pochopení Velikonoc vám přinášíme trochu podrobněji rozepsaný Velikonoční kalendář.
Květná neděle
O květné neděli věřící symbolicky následují svého Pána na cestě jeho utrpení a účastní se jeho kříže, aby měli také nějaký podíl na jeho vzkříšení a životě. Šesté neděli postní se říká Květná neděle o utrpení Páně. Oslavuje Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, kterého lidé vítali palmovými větvemi, ty u nás nahradily větvičky z vrby, jívy, jasanu a břízy, které jsou při bohoslužbě vysvěceny. Věřící si pak tyto větvičky nechávají rok doma, aby je pak před zahájením půstu o Popeleční středě spálily. Jejím popelem se pak věřícím udílí znamení kříže. O květné neděli pak bývají kostely bohatě vyzdobeny květy. V roce 2019 květná neděle nastane 14. dubna.
Modré pondělí
Modré, nebo žluté pondělí, bylo tradičně spojeno s jarním úklidem. Jde o poslední masopustní pondělí. V tento den věřící v minulosti nepracovali. Kostely se v tento den tradičně zdobily modrým a fialovým suknem. A proč se tomuto pondělí se říkalo modré? České označení vychází z německého slova blau, což není pouze v překladu modrá, ale představuje také význam podnapilý, neschopný práce.
Šedivé úterý
Šedivé úterý anebo také Žluté úterý, bylo dnem, kdy hospodyně z domu vymetaly pavučiny a stejně jako v pondělí zuřivě uklízely. Proč se však tomuto dni přisuzovala šedá barva, není známo. Žlutá barva symbolizovala návrat slunce, světla a také zlato. Jde o barvu zralosti. V křesťanství pak symbolizuje věčnost, ctnost, rozum, úctu, vznešenost, žárlivost a boží světlo.
Škaredá středa
Sazometná středa je známá i pod označením smetná středa, černá středa anebo také Škaredá středa. V tento den se vymetaly komíny. Podle pověry se lidé tento den neměli mračit, jinak se budou mračit po všechny středy v roce. Je tomu tak proto, že se tento den Jidáš mračil na Ježíše. Upomíná tak na Jidáše, který zradil Ježíše za 30 stříbrných Ježíše. V tento den se u nás tradičně pečou jidáše (což je chutné pečivo pomazané medem, které má podobu smyčky, na které se Jidáš potom oběsil).
Zelený čtvrtek
O Zeleném čtvrtku se připomíná Ježíšova večeře na rozloučenou, při níž myl svým apoštolům nohy a také Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě. Šlo o den odpuštění, kdy bývali kající hříšníci přijímáni zpět mezi věřící. V tento den hospodyně vstávaly ještě před východem slunce, aby stihly z domu odnést smetí na křižovatku cest, to proto, aby se v domě nedržely blechy. Někde se také v tento den zvonilo na hmoždíř, což mělo z domu vyhnat myši. Ten, kdo pak ještě před úsvitem snědl jidáše, byl po celý rok chráněný před uštknutím hadů a žihadly vos.
Mimo to se tento den tradičně jedly především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách, které měly zaručit pevné zdraví po celý rok. Hospodáři seli len a hrách, protože vše, co bylo na Zelený čtvrtek zaseté dobře prospívalo. Měli byste také vědět, že o Zeleném čtvrtku byste se neměli s nikým hádat, ani byste si neměli od nikoho nic půjčovat. A proč se Zelenému čtvrtku říká zelený? Zelený se mu říká vlastně omylem. Pochází totiž z německého označení Greinen Donnerstag, což však ve skutečnosti znamená “Lkavý čtvrtek”. Zelený se německy řekne grünner.
Velký pátek
O Velkém pátku se symbolicky drží smutek za Ježíšovu smrt. Jde o nejtišší den z celých Velikonoc. Den se vyznačuje velmi přísným postěním. V tento den se nesmí pracovat, ani péct, zametat a neměli byste ten den z domu vynášet. Velký pátek zakazuje cokoliv půjčovat, darovat i přijímat dary. Všechny tyto úkony byly totiž považovány za posvátné. Půjčená věc pak mohla do domu přinést smůlu.
Bílá sobota
Těsně před Velikonocemi přichází Bílá sobota, která byla spojena s ranní očistou pro zdraví a krásu. Jde o den příprav na Velikonoce. Uklízí se, zdobí se, peče se slavnostní pečivo a malují se vajíčka, jež jsou symbolem znovuzrození. Vejce by se měly malovat barvami symbolizující život (červenou, zelenou, žlutou a kupodivu také černou).
Velikonoční neděle
Velikonoční neděle, čili Boží hod Velikonoční, je vůbec tím největším křesťanským svátkem v roce. V tento den bylo zvykem posvětit si v kostele mazanec nebo beránek, který si pak doma rozdělili a jedli ho všichni členové rodiny. V mnoha případech lidé věnovali část posvěceného pečiva také studni, poli a zahradě. Tento zvyk měl přivolat dobrý a úrodný rok.
Velikonoční pondělí
Velikonočnímu pondělí se říká také červené, je to tradiční čas pomlázky a koledování. Chlapci se v tento den vydávají s pomlázkou vyšlehat děvčata. Za pomlázkou chlapci vyrazili vždy brzy ráno, aby mohli překvapit děvčata na cestě do kostela.Za vyšlehání pak chlapci dostali malovaná vajíčka. Odpoledne si pak děti hrály různé hry o vykoledovaná vajíčka.
Zdroje pro napsaní článku:
wikipedie, knihcentrum.cz, ceskykutil.cz, milujivelikonoce.cz, vareni.cz, toprecepty.cz, apetitonline.cz, recepty.cz …
Přeji hezké čtení
Jmenuji se Andrea Štanglerová, mojí vášní jsou ruční práce a lidové řemeslo. Zvu Tě do svého „kouzelného králoství“, kde necháš starosti všedního dne zmizet jako mávnutím motýlích křídel při objevování nových technik a nápadů na handmade tvoření. inspirace na hračky a aktivity pro děti nebo jen tak povídání z ateliéru. Můj příběh si přečtete zde >>